Určitě to zná každý správný zahrádkář-plevel. Po naleznutí ať už kopřivy nebo pýru správný zahrádkář sahá po motyčce nebo po pesticidech.
Některé plevele mohou být někdy pěstovány záměrně, například kopřiva dvoudomá.
Plevele mohou ochuzovat ostatní rostliny ve své blízkosti zejména o o vodu, půdu, živiny a o půdní vzduch. Snižují teplotu půdy. Některé mohou i stínit plodinám. Zejména podporují šíření chorob a škůdců.
Některé plevele mohou být i jedovaté a případná příměs ve sklizeném produktu může snížit kvalitu produktu nebo může být tento produkt nepoužitelný pro potravinářské či krmivářské účely. Jiné mohou být i alergenní.
V České republice je zaznamenán výskyt 198 druhů plevelů, z nichž je ohroženo 35.
Plevele se rozmnožují pohlavně nebo nepohlavně.
Pohlavní rozmnožování se považuje za rozmnožování zejména semeny. Díky tomuto rozmnožování jsou plevele tak rozšířené, takže po odstranění máte za pár dní práci zase. Mezi nejplodnější plevele patří úhorník léčivý, laskavec ohnutý a merlík bílý.
Za nepohlavní se považují právě ty plevele, které se rozmnožují vegetatvině. Existuje několik způsobů vegetativního rozmnožování.
- Množení nadzemními výhonky, které se rozrůstají z mateční rostliny po povrchu půdy, jež při styku s půdou zakoření a vytvoří novou rostlinu, například pryskyřník plazivý
- Množení podzemními oddenky, ze kterých vyrůstají nové rostlinky
- Množení pupeny, jež vyrůstají z kořenů, například pampeliška
- Množení výhonky z oddenků i z pupenů na kořenech
- Množení cibulkami, jež vznikají pod zemí nebo v květenství
- Množení hlízkami
Pokud najdete ve své zahrádce plevel, ihned jej odstraňte. Včasné a důkladné vytrhání dělá své. Případně sáhněte i po chemické záchraně v podobě postřiků.